Kdo jsem

Řeknu ti přesně, co máš dělat, a ty se staneš navěky mým žákem.

Nebo taky ne.

Vždycky jsem měl problém s organizovaným náboženstvím. S dogmatem, s věcma typu „nepřemýšlej nad tím, prostě dělej, co se ti řekne“. A vždycky mě fascinoval svět meditace a buddhismu — metoda, jak se dostat pod to, co si o světě a o sobě představujeme.

Nevnímám meditaci jako způsob, jak si zlepšit život. To je vedlejší efekt. Je to mikroskop: koukáš pod povrch a zjišťuješ, jak to tam doopravdy vypadá.

Buddhismus a meditace se většinou prodávají jako úleva od utrpení. Utrpení existuje, tak ho odstraníme — a všichni budeme šťastnější a vyrovnanější. Funguje to. Fakt.

Jenže o tohle mi nikdy nešlo. Mě žene potřeba rozumět. Dívat se. Vnitřní život reality je svět, který nikde nekončí — a já ho chci prozkoumat. Chci vidět, co je za mými pocity. Co je za vším.

To je můj motor. A přesně tohle můžu nabídnout ostatním.

Učitelé a praxe

Medituju od dvanácti let. Mými učiteli jsou Vincent Horn a Emily Horn — u nich jsem prošel i učitelským výcvikem. A po cestě mi pomohla spousta dalších, třeba Hokai Sobol.

Vedle toho točím filmy a jezdím tramvají.

Jestli chceš svou cestu s někým sdílet — tomu říkám koučink →

Úplný nic je záznam mé cesty. A pozvánka pro kohokoli, kdo chce sdílet tu svou.